Stezka Českem – cesta, kterou může jít každý

Stezka Českem vznikla v hlavě dálkové trekaře Martina Úbla. Martin totiž prošel po svých velkou část světa, přičemž v roce 2019 si vyzkoušel jeden z nejtěžších treků na světě: Great Divide Trail v Kanadských Rockies. 1200 km dlouhý přechod naprostou divočinou, kam se vydá okolo padesát lidí ročně. Když se vrátil, tak mu přišlo líto, že nic takového nemáme u nás. Rok 2020 proto zasvětil plánování, trasování, přenášení Stezky do map, tvorbě webu a facebooku. Při tom všem byl natolik slušný, že se zeptal Klubu českých turistů, jestli nevadí, že některé části Stezky vedou po turistických trasách. Tak nějak vznikla vzájemná spolupráce mezi Stezkou Českem a KČT.

Facebook Stezky Českem zaznamenal strmý vzestup, protože lidí, kteří chtějí chodit je opravdu hodně. Jsou to většinou lidé ve středním věku, kteří ctí volnost, umějí se v přírodě chovat, nevadí jim spaní pod širákem, příliš neřeší roční období a chápou, že i cesta může být cíl.

Stezka Českem je rozdělena na tzv. severní a jižní větev, přičemž každá z nich má okolo 1000 km. Větve Stezky jsou navíc rozděleny na jednotlivé etapy, které mají okolo 100 km a tvořící logický celek v podobě přechodu hor a turistických oblastí. Každá etapa je popsána v tabulce, ve které najdete tipy na spaní, studánky, možnosti dobití mobilu a tzv. Trail Angels, u kterých lze přespat třeba na zahradě nebo někde pod střechou. Stačí se jen telefonicky ohlásit den dopředu.

Pro velký ohlas Stezky u turistické veřejnosti se k projektu připojili i slovenští turisté se svým projektem dálkové trasy, který se jmenuje Stezka hrdinov SNP. To dává Stezce Českem další tentokrát mezinárodní rozměr.

Myšlenkou Stezky jsem byl nadšen natolik, že jsem si ji chtěl vyzkoušet na vlastní kůži. Proto jsem letos oslovil několik lidí ve svém okolí, o kterých jsem věděl, že budou schopni vyrazit i na konci října a budou připraveni na spaní venku. Společně s Vendulkou, Janou a Mírou Mejzrovými, Janou Leitnerovou jsme vyrazili na jižní úsek, který vede Národním parkem Podyjí. Heslo „I cesta může být cíl“ se i tentokrát potvrdilo, protože jsme na cestě do Znojma potkávali lidi, se kterými jsme si nejen povídali, ale společně přespávali v různých turistických přístřešcích. Nevýhodou podzimního vandrování je krátkost dne, takže o to delší pak byla večerní povídání s těmito „poutníky“, tak se totiž správně nazývají lidé na Stezce. Všem, kteří zvažují zkusit si Stezku, to můžeme vřele doporučit. Vyzkoušel jsem jak variantu, kdy jde člověk úplně sám, tak variantu jít v partě. Každá forma má svoje a každá ve vás něco zanechá.

Letos v listopadu naposledy vyrážíme. Teda pokud si Vendulka vyléčí koleno, mě přestanou bolet záda a Janu L. pustí manžel H.  Pokud máte chuť, rádi vás přibereme. Tuhle cestu může jít opravdu každý.

Zbyněk, Jana, Míra, Vendulka, Jana