Táborový oheň, který je věčný

Čas pádí jako blázen, zážitky rychle odplývají do minulosti a s nimi i příběhy lidí, kteří nám všem, aniž si to možná uvědomujeme, dali mnohé. Dali nám svůj čas, energii, inspiraci, radost, zkušenosti, smysl pro fair play. A na to se nezapomíná.

Když byl vloni uveden do síně slávy Klubu českých turistů Miroslav Ulmann, bylo jasné, že jako dlouholetý předseda byl jen špičkou ledovce, který tvořili a tvoří lidé, bez kterých by náš odbor nebyl v takové formě, v jaké je dnes.

A tak mne napadla myšlenka naší malé „síně slávy“, jíž dal Michal Kučera skvělý název „Věčný táborový oheň“. Ti, kteří dnes u něho sedí, si společně mohou říci:

„Tak jsme se zde sešli, abychom si zazpívali, jak večerní ohně zaplály.

Tmou tmoucí se snažíme vidět všechny ty ohně, jež probleskly modravou tmou.

Někdy se zvedne neklidný vítr a odnese jisker roj dál k obloze a přinese nám zprávu, jak si vedete …“

U věčného táborového ohně by se tak postupně měli sejít ti, kteří se zasloužili o propojení turistiky se sokolským pobytem v přírodě, charismatičtí vedoucí táborů, zkušení vedoucí puťáků, neúnavní značkaři, prostě všichni ti vytrvalí „tahouni“.

Podívejte se na webu úplně dolů a klikněte na táborový oheň.

Věřím, že se nám brzy podaří, a to i s vaší pomocí, přidat další jména.

                Jana M.